Rozhovor první

První ženou, která se rozhodla podělit o své zkušenosti, je zkušená maminka dvou chlapečků a jedné princezny.

Ahoj Oli, moc Ti děkujeme za to, že ses s námi pustila do prvního z našich rozhovorů.
Nedá mi to hned takhle v úvodu, kdy ses poprvé dozvěděla o látkových plenkách?
Prvně jsem o látkovkách slyšela v práci, v továrně na výrobu výfuků  Těhotná kolegyně už už na odchodu na mateřskou, mé těhotenství se mezi kolegy provalilo teprve před pár dny a ona mě zahrnovala informacemi, co všechno už má připraveno a že jí konečně přišel balík s látkovými plenami. A prý jestli třeba taky nebudu látkovat. No to asi těžko, už se vidím, jak vyvářím a žehlím, když nezvládám žehlit ani normální prádlo. Prý se mám přijít podívat, že mi to ukáže, že to o žehlení vůůůůbec není  Přišla jsem, až když už bylo na světě kolegyně miminko, a už když jsem odcházela, věděla jsem, že látkovat rozhodně budu.

Látkuješ první miminko?
No, to první setkání s látkováním bylo na jaře 2009 v prvním těhotenství, takže jsem odlátkovala už oba kluky. A protože jsou 17 měsíců od sebe, půl roku jsem látkovala i oba najednou.

Takže už máš zkušeností poměrně hodně, to je super. Musela jsi za tak dlouhou dobu svého látkování plenkám něco přizpůsobovat? Třeba oblečení, nebo jakkoliv jinak svůj životní styl?
U kluků jsem nebyla plnolátkařka, na noc měli jednoráz. Byl to takový „pravěk moderního látkování“, o dnešních materiálech se mi ani nesnilo, měla jsem froté chobotové plínky, které zdaleka nevydržely tolik, co teď bambus nebo konopí.

Ale že látkování je fakt pro každého, snad ukáže třeba to, že ve Vaškových 14 měsících mě zavřeli do špitálu na kapačky, protože jsem byla ve 28 týdnu a začala jsem se otvírat. 8 týdnů jsem ležela v nemocnici, o Vaška se od pondělí do pátku starali moji rodiče, konkrétně od rána můj táta!!!, protože u něj bylo nejjednodušší vzít si OČR. Takže tak do 16 hodin látkoval dědeček, pak až přišla babička z práce… Partner měl firmu na Plzeňsku, takže si Vendu vyzvedával v pátek a v pondělí ráno zase předával našim.  A ti všichni látkovky zvládali.

Když se narodil Matěj, pendlovali jsme mezi Plzeňskem, kde partner pracoval, a Turnovem, kde jsme stavěli baráček. Takže přizpůsobit jsem musela hlavně načasování, abych v pátek odpoledne mohla naskládat vyprané pleny do velké nákupní tašky, převézt a v neděli odpoledne zase vyprané odvézt do Manětína

A šlo to. Bydleli jsme tam v 1+1 s kamny na dřevo, takže od podzimu do jara u kamen pořád sušák, v létě na zahrádce. Praní obden a pohoda. Jediné co jsem musela upravit u kluků i u Maki, bylo tak do 9 měsíců používání extendoru, protože přece jen látkovky dělají větší prdku, ale teď už nic. Nejsem mamina s miminem v rifličkách, takže jinak oblečení už je teď v pohodě.

Takže přebalování zvládají i ostatní členové rodiny úplně s přehledem? 🙂
Používala jsem tehdy Pastelky od Haipa Daipa, babička mu ráno narovnala pár plen do zásoby a děda pěkně snappkoval  Tu a tam zapomněl na svrchňáky  Ale jinak prý úplně v pohodě. A teď kalhotkové plenky, které používám, jsou úplně bezproblémové.

Co pro tebe bylo nejtěžší během plenkování?
Tenkrát přejíždění. Teď? Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak na tom nevidím nic těžkého.

Pamatuješ si svou první plenku od ByVeru?
Ty jo, bylo to až pro Markétku, když jsem začala nakupovat, takže buď PidiPUK nebo už nějaké kalhotkovky, které mě dostaly vzorem.

Ale blízké setkání bylo už před 4 lety, sestra mela ByVeru výbavu pro své děti.

Proč sis vybrala nakonec ByVeru? 🙂
Nooo, ve smyslu otázky „Proč zrovna ByVeru“ já asi nejsem nejlepší respondent

Protože je to úžasná ženská, kterou znám ještě z té továrny na výfuky, kdy asi Verča netušila, že kdy bude látkovat nebo dokonce plenky šít.

Kdybych se hodně znala a kamarádila třeba s Teas, PetitLulu nebo Katyvbaby a bydlela poblíž, budu mít výbavu zřejmě víceméně jejich, protože mně přijde fajn a správné podpořit dobrý výrobek z místa bydliště a když ještě vím, kdo to šije, je snadné si vybrat.

Veru je báječný člověk, pro mě velká osobnost a dělá navíc vymazlené plenky. Takže ani nemam potřebu nějak extra zkoušet nic moc dalšího, i když pár jiných značek taky mám.

Jak si zmínila to lokální nakupování, to je jedna z takových zásad ZeroWaste, navázala jsi díky plenkování na tento směr?
K tomu jsem došla až poslední dobou, víc až teď poslední dva roky. Předtím jsme jen hodně recyklovali a máme zahradu, takže kompostujeme, postupně doma přibývaly odličovací tampony, látkové vložky, na kojení vložky do podprsenky, už chodím na nákupy s vlastními pytlíky a hurá i v Turnově už je bezobalový obchod, tak se taky chystám

Máš nějaký veselý příběh, co se týká látkování? 🙂
Veselé historky snad ani nevím… Snad ty zapomenuté svrchní, to se vždycky plesknu do čela. Dneska na mě s úžasem zíraly dvě maminy, když jsem přebalovala na trávníku v zámeckém parku.

A jednou jsem během přebalování v přebalovací místnosti v Ikea stihla namotivovat kojící maminku na vyzkoušení látkování. Sice už hodně slyšela, ale nikdy neviděla a neuměla si to úplně představit. Když viděla kalhotovky, byla prostě nadšená! A naše dětská paní doktorka se vždycky těší na nové vzory

Oli, koukám že jsi opravdu inspirací pro látkování i ZeroWaste kudy chodíš, pozitivní příklady vždycky přitahují pozornost 🙂
Dovol mi tedy ještě závěrem, vzkázala bys něco maminkám, které látkování zvažují?

Vzkaz…? Nebojte se to zkusit, ten drteček práce navíc se vyplatí. Každá jedna mamina může látkováním alespoň trošičku pomoct planetě a každá nekoupená a nevyhozená jednorázovka se počítá

Děkujeme Ti moc za příjemný rozhovor a jsme rády, že jsme mohly být s Tvou rodinou během těch nejkrásnějších let, jakými mateřská dovolená bezesporu je.

 

Úžasná Maki v PidiPUKu 🙂